Národní divadlo

K jádru věci: STAVOVSKÉ NÁRODU!

O tom, jak se Stavovské divadlo stalo součástí Divadla národního

Jak vypadá divadelní výzkum na jevišti? Jak ovlivnilo pátrání člena Činohry Národního divadla herce Petra Vančuru a jeho vztah ke Stavovskému divadlu? Chcete se dozvědět, jak se vyvolávají duchové na jevišti Stavovského divadla?

Neslavná a málo známá událost, kdy rozvášněný dav v listopadu 1920 obsadil Stavovské divadlo a vyhnal odsud jeho německé nájemce, se stala východiskem pro divadelní výzkum Petry Tejnorové a jejího inscenačního týmu. Diváci mají neopakovatelnou příležitost podívat se do zákulisí divadla a nechat na sebe působit ducha tohoto jedinečného místa. Na představení přijdete zadním vchodem, který většinou slouží pouze umělcům a zaměstnancům divadla, a usazeni budete přímo na jevišti, odkud se vám otevře fascinující pohled do hlediště.

Projekt vznikl za podpory Pražského divadelního festivalu německého jazyka. Uvádíme 30. 10. 2023 v 19 hodin a 31. 10. 2023 v 11 hodin ve Stavovském divadle. 

Z druhé galerie: DIVADLO A STÁRNUTÍ

Jak stárnutí prožívají herci, tanečníci a operní pěvci? Jsou některé inscenace už zastaralé nebo naopak dozrávají s časem? A proč už se dnes diváci odváží chodit do divadla v teplákách?

U neformální diskuze o ambivalentním vztahu „starého“ a „nového“ (tradice a moderny) se setkávají dramaturgyně Činohry Nina Jacques, PR Baletu Kateřina Hanáčková a dramaturg Opery Ondřej Hučín. Zkoumají úlohu Národního divadla v navazování mezigeneračního dialogu – daří se naší scéně být místem pro všechny?

Poslechněte si další epizodu podcastu Z druhé galerie.

V roli: JANA PIDRMANOVÁ jako Madame de Tourvel

Madame de Tourvel je cudná vdaná žena, která se snaží za každou cenu chovat počestně. Je do určité míry uzavřená a nepřipouští si vášeň a právě to nesmírně dráždí Vikomta de Valmont, který se s Markýzou de Merteuil vsadí, že ji dokáže svést.

Jana Pidrmanová se sice s postavou v osobním životě v mnohém neztotožňuje, přesto ji měla příležitost ztvárnit už dvakrát. Poprvé v roce 2011 v brněnské Redutě v režii Daniely Špinar a letos po dvanácti letech ve Stavovském divadle pod režijním vedením dua SKUTR, uměleckých šéfů Činohry.

Jak se za tu dobu herečka změnila a jak se proměnil její pohled na Madame de Tourvel? Proč se jí nejlépe hrají role, o kterých nic neví nebo si o nich moc nemyslí? A poslouchá Jana mimo jeviště spíš emoce, nebo rozum?

V podcastu V roli hledá dramaturgyně Činohry Nina Jacques místa, kde se interpretka setkává se svou postavou. Kdo je Jana Pidrmanová a kdo je Madame de Tourvel?

Uslyšíte ukázky z inscenace Nebezpečné známosti a hudbu Petra Kalába. 

K jádru věci: FIGAROVA SVATBA

FIGAROVA SVATBA je se Stavovským divadlem spojená už od roku 1786, kdy tu byla uvedená poprvé. Stavovské bylo dokonce prvním divadlem, kde se slavná Mozartova opera po vídeňské světové premiéře hrála. V Praze tehdy Figarka vyvolala úplnou mozartománii. Jak ale hrát Mozartovu FIGAROVU SVATBU 237 let po jejím vzniku? Co se změnilo a co naopak zůstává stále stejné? Co je to mozartovská tradice? Paruky a rokokové kostýmy? Nebo umění spojit humor s melancholií a krutou ironii s hlubokým soucitem? A musí v Mozartově opeře znít vždycky jenom Mozartova hudba? Dramaturg Ondřej Hučín představuje novou inscenaci slavné operní komedie v režii Barbory Horákové Joly, pro niž nejsou Figaro a spol. roztomilými porcelánovými figurkami, ale lidé z masa a kostí.

V podcastu je užita nahrávka Figarovy svatby v nastudování Opery Národního divadla z roku 2023. Účinkují: Lukáš Bařák (Figaro), Pavol Kubáň (Hrabě Almaviva), Barbora Perná (Hraběnka Almaviva), Jekatěrina Krovatěva (Zuzana), Jarmila Balážová (Cherubín), Kateřina Jalovcová (Marcellina), Tomáš Šelc (Bartolo), Josef Moravec (Basilio), Roman Vocel (Antonio), Marie Šimůnková (Barbarina) a Tomáš Křemenák (Hudebník na jevišti). Na kladívkový klavír hraje Lucie Pirochová. Orchestr Národního divadla řídí Julia Jones.

K jádru věci: NAŠI FURIANTI

Naši furianti. Jedna z nejlepších českých her, národem milovaná klasika, která se opakovaně vrací na naše jeviště. Jaké to je, postavit se výzvě silné inscenační tradice? Může k nám Stroupežnického více než sto třicet let starý text promlouvat i dnes? V čem je jeho síla, jedinečnost a trvající přitažlivost? V novém dílu podcastu K jádru věci nahlédneme nejen na sousedské války v jihočeských Honicích, ale i na krvavou bitevní vřavu u Náchoda a spolu s dramaturgyní Janou Sloukovou, herečkou Martinou Preissovou a autorem scénické hudby Matějem Kroupou se zamyslíme nad tím, co znamená "jít na čest", "být náš" a "být furiant".

 

Podcast K JÁDRU VĚCI. Pokud jste inscenaci viděli a chcete se dozvědět víc. I pokud se do divadla teprve chystáte. Nebo jen tak. Ale pozor: PODCAST MŮŽE PROZRAZOVAT DĚJ.

Speciál: 40 let Nové scény!

Rok 2023 je pro Novou scénu rokem mimořádným hned ze dvou důvodů. Před sto lety se narodil architekt, jenž jí vdechl podobu, kterou dnes ještě stále můžeme bez zásahů objevovat, Karel Prager. A v roce 1983 se budova Nové scény pro diváky poprvé otevřela, tudíž letos slaví své 40leté výročí. Dramaturgyně Činohry ND Nina Jacques vás vezme po stopách této výjimečné budovy, která je součástí Národního divadla. Nová scéna po letech provozu potřebuje rekonstrukci a v tomto díle se podíváme na to, jak ji rekonstruovat, jak využít tuto příležitost k tomu, aby se Nové scéně vdechl nový život a zároveň se zachoval genius loci.

 

V tomto díle podcastu se seznámíte s vedoucím jevištního provozu Janem Veselým, historičkou architektury Martinou Koukalovou a s technickým ředitelem Národního divadla Václavem Pelouchem.

Z druhé galerie: ŽENA A NÁSILÍ NA JEVIŠTI

Jak téma žena a násilí prostupuje repertoárem Národního divadla? Jak se liší jeho zobrazování v baletu, opeře a činohře? A jak rezonuje diváky (divačkami) a tvůrci (tvůrkyněmi)? Téma budeme ohledávat na příkladech několika inscenací. Seznámíme se s vývojem ženských hrdinek a nahlédneme i do zákulisí divadelní tvorby.

 

V tomto díle podcastu uslyšíte dramaturgyni Činohry Ninu Jacques, šéfdramaturga Opery Ondřeje Hučína a PR Baletu Kateřinu Hanáčkovou. Zazní také hudební ukázky z Pucciniho opery Tosca a z dramatického baletu Johna Neumeiera Tramvaj do stanice Touha. 

Speciál: Co se stalo během Kytice?

O divadelním souboru, o lásce k herectví a o divadle jako o zaměstnání

Zveme vás k poslechu nevšedního dílu, ve kterém můžete prožít v zákulisí večerní reprízu oblíbené inscenace Činohry Kytice. Říká se, že dramaturgové a dramaturgyně jsou odborníci na dialog. Dramaturgyně Nina Jacques si v téhle epizodě bude povídat s Petrem Vančurou, hercem souboru Činohry ND o smyslu divadla, o smyslu herectví a také o tom, co pro nás znamená být součástí souboru, velkého divadelního společenství. 

Petr se dlouhodobě zabývá smyslem herectví a jeho různými podobami. Jak se stal hercem a proč? Co znamená být hercem v angažmá, v čem se to liší od herectví na volné noze?

Potkali se spolu večer v zákulisí. Petr zrovna hrál a spolu s ním i mnoho dalších kolegů. 
V tomto díle podcastu uslyšíte herce Petra Vančuru, Igora Orozoviče, Pavlu Beretovou, Janu Pidrmanovou a Ivu Janžurovou.

Speciál: Rozvod –⁠ Věc veřejná

Na konci léta 2023 uvede ND Young na jevišti Nové scény inscenaci s názvem Rozvod –⁠ Věc veřejná. Ta bude výsledkem stejnojmenného kurzu, který reflektoval rozpad Československa pohledem teenagerů na současné vztahy Čechů a Slováků. Projekt spojil patnáct mladých lidí z České a Slovenské republiky, kteří za pomoci divadelních profesionálů připravili autorskou inscenaci, přičemž se opírali o metody dokumentárního divadla. Díky grantu Erasmus+ se kurz mohl realizovat během celého roku jako mezinárodní projekt ve spolupráci se Soukromou konzervatoří z Topoľčan (SK), festivalem Divadelní Nitra (SK) a spolkem Díky, že můžem.

K jádru věci: LA SYLPHIDE

Romantický příběh víly – sylfidy – a mládence Jamese dojímá diváky již 190 let a nyní ožívá ve Státní opeře v Praze. Jeden z prvních romantických baletů La Sylphide byl poprvé uveden v Paříži v roce 1832. Autorem původní choreografie byl Filippo Taglioni, ale známější je verze Augusta Bournonvilla. A právě v jeho jevištní syntéze literatury, tance, hudby a výtvarna získal pohádkový příběh o (ne)smrtelné víle a (ne)zamilovaném Jamesovi trvalý život ve světové baletní tradici.

V 30. letech 19. století vstoupili na baletní scénu víly a elfové, rusalky a sylfidy a v téhle epizodě podcastu Národního divadla se seznámíte s příběhem jedné z nich. Inscenací vás provede PR Baletu ND Kateřina Hanáčková. Víte, která balerína se postavila na špičky jako první? Kateřina vám odvypráví, jak se v Paříži začátkem 19. století zrodil špičkový tanec a provede vás příběhem, který odstartoval vlnu romantických baletů a snového bílého nadpřirozena, které k nim bytostně patří. Dozvíte se taky, v čem je specifická bournonvillská taneční technika a jaké taneční styly jsou pro dnešní profesionální baletní soubor nepostradatelnou pohybovou výbavou.

Ve studiu ji ve vyprávění doplní sólistka Baletu ND Kristýna Němečková, která je obsazená do dvou rolí - tančí jednu ze sylfid a taky hraje čarodějnici Madge. Soubor pracoval s významným pokračovatelem Bournonvillova choreografického odkazu Johanem Kobborgem, autorem současné realizace baletu. Kristýna přiblíží, jak se zvykalo na specifika tohoto původem dánského stylu, založeného na dokonalosti tance a výrazové pantomimě. V podcastu uslyšíte hudební záznam Orchestru Národního divadla.

Podcast K JÁDRU VĚCI. Pokud jste inscenaci viděli a chcete se dozvědět víc. I pokud se do divadla teprve chystáte. Nebo jen tak. Ale pozor: PODCAST MŮŽE PROZRAZOVAT DĚJ.