Národní divadlo

K jádru věci: LA TRAVIATA

Co vlastně znamená italské slovo „traviata“? Co stojí za takovou oblibou slavné Verdiho opery, která ji řadí mezi nejhranější na světě? A co si o její hudbě myslí Miloš Kopecký alias Baron Gorc z filmu Tajemství hradu v Karpatech? Napsal Verdi svou Traviatu opravdu podle Dumasovy Dámy s kaméliemi, anebo si svou andělskou kurtizánu Violettu sám tak trochu vybájil…? Co je to „bílá hudba“ a „červená opera“? To všechno a mnohé další se dovíte v prvním verdiovském podcastu Národního divadla, který pro vás připravil operní dramaturg Ondřej Hučín a režisér Damian Machaj.

V podcastu je užita nahrávka Verdiho opery La traviata, která byla pořízena při představení 21. 6. 2021 ve Státní opeře. Účinkují: Jana Sibera (Violetta Valéry), Richard Samek (Alfredo Germont), Miguelangelo Cavalcanti (Giorgio Germont), Michal Bragagnolo (Gastone), Lubomira Popova (Annina), Oleg Korotkov (Doktor Grenvil), sbor Státní opery a orchestr Státní opery pod taktovkou Karla-Heinze Steffense.

V podcastu je užit úryvek z filmu Tajemství hradu v Karpatech, který vyrobilo Filmové studio Barrandov v roce 1981.

V roli: ROBERT MIKLUŠ jako Hendrik Höfgen

Divadelní a filmový herec Robert Mikluš hraje v inscenaci Mefisto herce Hendrika Höfgena, který hraje postavu Mefista. Podcast V roli bude tedy nutně také o herectví. O románu Mefisto Klause Manna se říká, že jde o “román jedné kariéry”. Sledujeme, jak se z oblastního herce Hendrika stane intendant říšských divadel. A na pozadí vzestupu jeho kariéry, nebezpečně roste moc nacismu v Německu. Jak moc je Hendrik posedlý divadlem? A co všechno je ochoten obětovat? Zaprodá se? A pozná vůbec ještě, kdy hraje a kdy mluví pravdu? Lucie Kryzová se v podcastu V roli snaží zjistit, jestli je Hendrik Höfgen špatný člověk. A kdo je jeho představitel Robert Mikluš?

Robert v jedné ze svých nejzásadnějších rolí každé představení téměř vypustí duši. Jak moc miluje divadlo? Jak rozumí své postavě? Jak si k ambivalentnímu Hendrikovi hledal cestu? A pronásleduje Roberta Mikluše strážmistr Topinka?

Použité ukázky jsou ze záznamu premiéry inscenace Mefisto z 18. dubna 2024

Speciál: O proměnách baletu s TEREZOU PODAŘILOVOU

Představme si evoluci baletu jako zástup vedle sebe stojících tanečnic. Na jedné straně bychom asi viděli baletku, která se právě poprvé postavila na špičky a na opačné straně avantgardní modernistku popírající všechny pravidla klasického baletu. Jako každá umělecká forma i balet se vyvíjí v čase. Klasická baletní technika a její pohybový slovník je roky cizelovaná umělecká forma, kterou průkopníci moderny opouštějí. Stojí ale opravdu klasický a moderní tanec v opozici? Je pro tanečnici nebo tanečníka nutné vybrat si jeden směr a jaké jsou specifika moderní a klasické taneční techniky? A jak se vzájemně ovlivňují? O tom všem si budeme povídat s baletní mistryní a bývalou první sólistkou Baletu Národního divadla Terezou Podařilovou.

K jádru věci: HAMLET

Tragédie o hranicích šílenství, úzkosti a křehkosti

Je Hamlet šílený psychopat a masový vrah, nebo komplikovaný intelektuál? Proč Rosencrantze a Guildensterna hrají ženy v minisukních? Čím je v inscenaci posílené téma války a invaze? Podcastem nás provedou režiséři inscenace a zároveň umělečtí ředitelé Činohry ND Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský (SKUTR). Dále uslyšíte Pavla Neškudlu (Hamlet), Bereniku Annu Mikeschovou (Ofélie) a Ondřeje Pavelku (Polonius).

Ještě před několika lety by Skutři inscenovali nejznámější tragédii Williama Shakespeara jako rodinné drama. Dění ve světě se ale změnilo natolik, že téměř po pětadvaceti letech vstupují tvůrci na jeviště Národního divadla s Hamletem, který výrazně promlouvá o současné době plné válek a nepokojů. Královská rodina je natolik zahleděná do svých problémů, že zapomene starat se o stát. Jak pošpiní člověka touha po moci? A jak cesta za odplatou? Má smysl v tomhle světě milovat? Má smysl jednat? Drama o odvaze postavit se zlu a o tom, jak těžké je vzít na sebe odpovědnost ve světě, který selhal.

Použité ukázky jsou ze záznamu představení z 16. února 2024.

Z druhé galerie: LÁSKA NA JEVIŠTI

Láska je jedním z největších témat života a divadla. Někdy může mít šťastný konec. Kráska osvobodí zvíře tím, že odhalí jeho pravou tvář. Popelka se dostane na ples a získá princovo srdce. Nesmělý venkovan Nemorino se nakonec se sebevědomou Adinou zasnoubí. Často ale příběhy o lásce končí tragicky. Rusalka stojí před těžkým rozhodnutím, zda zabít prince, nebo ho nechat žít. Vztah Romea a Julie je od začátku odsouzený ke zkáze. Nešťastně zamilovaná Ofélie se vrhá do jezera a umírá. Proč se ale v divadle setkáváme především s klasickou podobou lásky mezi mužem a ženou? 

Kateřina Hanáčková, Nina Jacques a Ondřej Hučín se zamýšlejí nad tím, proč nás romantická láska nepřestává fascinovat, jak vypadá na jevišti Národního divadla a jestli už není její inscenování tak trochu klišé.

Užijte si poslech dalšího dílu Z druhé galerie. Uslyšíte ukázky z inscenací Faunovo odpoledne, Labutí jezero, Rej, Rusalka, Kráska a Zvíře, Jsme v pohodě, Nápoj lásky, Romeo a Julie a Nebezpečné známosti.

K jádru věci: NEBEZPEČNÉ ZNÁMOSTI

Světlo se proměňuje z něžné růžové na surově červenou, kolotoč se zběsile otáčí, slova létají zprava zleva... Jak vypadají Nebezpečné známosti dua SKUTR?

Slavný epistolární román francouzského spisovatele Choderlose de Laclose již dobře známe. Vypočítavá a krutá hra dvou libertinských šlechticů, vikomta de Valmont a markýzy de Merteuil, kteří si zahrávají s city svých obětí. Jejich nejsilnějšími zbraněmi jsou přetvářka, manipulace a bezostyšné svádění.

V této epizodě K jádru věci ohledáváme známý příběh z pohledu dvou nejnevinnějších a nejčistších postav.

Uslyšíte Denisu Barešovou jako mladou a naivní Cecílii de Volanges a Zdeňka Piškulu jako čestného a zamilovaného rytíře Dancenyho.

Budeme se ptát na to, jak přenést dopisovou formu na jeviště, proč je dnes dramatizace románu z 18. století stále relevantní a zda má láska šanci vyhrát nad zhýralostí.

Podcastem provází dramaturgyně Činohry Jana Slouková.

„Inscenace by měla ukázat, že hra a manipulace s city jiných je krutou zábavou, která může mít tragické dopady.“

Použité ukázky jsou ze záznamu premiéry z 4. 5. 2023.

V roli: EVA LEINWEBEROVÁ jako Elza

Valérie a týden divů je dílo, které můžeme loupat jako cibuli. Jaká témata nejvíc rezonují pro Evu Leinweberovou? Eva hraje ve stejnojmenné inscenaci Laterny magiky (v režii Jakuba Šmída) roli Elzy. Elza je Valeriina babička. Nepřipadá si Eva na roli babičky příliš mladá?

A proč babička tak moc touží po mládí? Co všechno by byla ochotná pro znovunabyté mládí obětovat? Obětovala by i vlastní vnučku? Co jí chybí? Kdo je tajemný Tchoř? A jak to má se stárnutím Eva Leinweberová? Stávají se ženy po padesátce neviditelnými? A ubývají herečkám s věkem role? Eva v podcastu říká: „Lidé si mě prohlížejí, můj pracovní nástroj ale není krása.“ V nové epizodě V roli hledá Lucie Kryzová, kdo je Elza a kdo je Eva – a co mají (nebo nemají) společného. 

A pokud vás téma stárnutí v divadle zaujalo, můžete si pustit podcast Z druhé galerie: Divadlo a stárnutí - https://open.spotify.com/episode/0NVoYNftI69BbqrM7hWMJ6?si=b5599546a336401e

Z druhé galerie: HRANICE HUMORU V DIVADLE

Můžeme se opravdu smát všemu? Jak vypadá český divadelní humor? A proč nás tak baví nahota na jevišti? V podcastu Z druhé galerie si tentokrát Kateřina Hanáčková, Nina Jacques a Ondřej Hučín povídají o humoru, trapnosti a komedii. Seznámíte se s laciným humorem v podobě koktajícího Vaška v Prodané nevěstě, s explicitním humorem v Marné opatrnosti a se spojením vážného a komického v Bakchantkách. A na závěr, umí si udělat Národní divadlo srandu samo ze sebe?

V epizodě uslyšíte ukázky z inscenací Ariadna na Naxu, Prodaná nevěsta, Marná opatrnost, LouTkáček, Bakchantky, Cherry Man, Mosty času a Ještě chvilku.

Speciál: Kinterova továrna na sny

Jak vznikala vizuální kampaň, kterou pro letošní sezonu Činohry Národního divadla vytvořil Krištof Kintera? Proč jsou na plakátu k Mefistovi lahvičky, barely a zavařovačky plné negativních emocí? Který plakát nakreslil Kintera pomocí elektrického proudu?

Přijměte pozvání do továrny na sny – ateliéru, v němž Krištof Kintera svými kresbami glosuje svět. Jako kresby vyhledávaný český výtvarník nazývá svá trojrozměrná díla, která by většina lidí považovala spíš za koláže či asambláže. Kintera nás zavede do svého terapeutického koutku, vysvětlí, jak přemýšlí o starých předmětech, a představí svůj nový projekt: světelnou zahradu plnou lamp veřejného osvětlení, která vznikne pod Dvoreckým mostem. Hlavním tématem ale bude letošní vizuální kampaň pro Činohru ND.

O šesti plakátech a především o šesti premiérových titulech společně s Kinterou mluví umělečtí ředitelé Činohry ND Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský (SKUTR). Jak díky plakátům vstupuje Národní divadlo do veřejného prostoru? Čím je pro SKUTR Kintera inspirativní?

V roli: PAVOL KUBÁŇ jako hrabě Almaviva a Don Giovanni

Slovenský barytonista Pavol Kubáň jako zamilovaný svůdník hrabě Almaviva ve Figarově svatbě, ale i jako mladý prostopášný šlechtic Don Giovanni ve stejnojmenné opeře. Na rozdíl od rolí, jež ztvárňuje, Pavol ve svém osobním životě hledá pevný základ a upřímnost. Podvratnost postav ovšem pečlivě zkoumá a dokáže ji přesvědčivě přenést na jeviště.

Proč je Pavol Kubáň obsazovaný do rolí svůdníků? Jak se v nich cítí? A co pro něj znamená manželský svazek?

Tentokrát představíme dvě role ze slavných oper Wolfganga Amadea Mozarta. Díla jsou součástí trilogie a autorem libret je italský básník Lorenzo da Ponte.

Podcastem provází Agáta Hrnčířová a snaží se přijít na to, co interpreta spojuje s jeho rolemi. Uslyšíte ukázky z Figarovy svatby a Dona Giovanniho.