Národní divadlo

K jádru věci: FAUST

FAUST! Divadelní zážitek na samé hranici pekla. Geothovo monumentální dílo, které - hráno v celku - trvalo by několik desítek hodin. V německém kontextu je mýtus o překračování hranic člověka dobře známý. Ale u nás? Všichni víme, že Faust upíše duši Mefistovi. Možná také, že zničí život Markétce. Ale tušíte, o čem je druhý díl tohoto klasicitního opusu? A víte, že se na začátku vsadí s Mefistem o Faustovu duši samotný Bůh? 

Inscenační tým režiséra Jana Friče se ptá, kdo je Faust 21.století. A ďábel? Inscenací v novém jevištním překladu básníka Radka Malého o lidské zpupnosti a páchání zvěrstva ve jménu dobra vás provede dramaturgyně činohry Národního divadla Marta Ljubková společně s režisérem Janem Fričem. A o tom, proč stojí na scéně kamion vám poví scénograf Dragan Stojčevski. Vydejte se s nimi na pouť světem s ďáblem po boku… 

 

Podcast K JÁDRU VĚCI. Pokud jste inscenaci viděli a chcete se dozvědět víc. I pokud se do divadla teprve chystáte. Nebo jen tak. Ale pozor: PODCAST MŮŽE PROZRAZOVAT DĚJ.

Speciál: Nebýt lhostejní – Divadlo, studenti a politika

V Činohře Národního divadla minulou sezónu proběhl projekt s názvem Člověk a politika. Snažili jsme se zjistit, jaký vztah mají mladí lidé k politice. Jak moc je ovlivňuje prostředí a rodina? Jak nad politikou přemýšlejí? A baví se o ní doma? Může divadlo k politice mladé lidi přilákat? V nejnovější epizodě Speciálu Podcastu Národního divadla si dramaturgyně Činohry Marta Ljubková povídá s autorkami projektu Člověk a politika - Terezou Krčálovou a Romanou Štorkovou Maliti. Skupina středoškoláků dostala za úkol nahrávat doma rozhovory s rodinou a přáteli o politice. Z nahrávek vzniká divadelní hra. Jak takový projekt probíhá? Výsledek uvidíte 13. září na Nové scéně. Ptali jsme se také účastnic projektu studentek Anny, Emmy a Kateřiny. V podcastu uslyšíte ukázku z připravované hry v podání herců Činohry Národního divadla Pavla Baťka a Jana Bidlase. Nebuďme lhostejní... 

 

 

Speciál: Od cudnosti k nahotě – Cesta baletního kostýmu

Když zavřete oči a představíte si baletku… Co má na sobě? Také se vám nejdřív vybaví bílá labuť? Křehká tanečnice v typické baleríně a bílých punčoškách, s korzetem zdobeným blyštivými kamínky a peříčky ve vlasech? Nebo máte raději současný tanec, kdy je kostýmem tanečníků jen jejich nahé tělo? V začátcích baletu byly ale tanečnice cudně zahalené a pouhý obnažený kotník mohl způsobit skandál. Jak se baletní kostým vyvíjel? V čem je specifický? Co musí vydržet? PR baletu Kateřina Hanáčková si povídá s uznávaným kostýmním výtvarníkem Josefem Jelínkem. Dozvíte se například z jakého peří jsou kostýmy v Labutím jezeře, nebo jestli zažil Josef Jelínek nějaké kostýmní nehody na jevišti. Kateřina vás v dnešním podcastovém speciálu vezme s sebou také do garderoby i Dílen a ateliérů Národního divadla. A víte, že se baletní sukni říká talíř?  

K jádru věci: DON GIOVANNI

Proč je pro operního dramaturga Ondřeje Hučína Mozartova opera oper jedna velká záhada? Co znamená žánrové označení „dramma giocoso“ - tedy komická opera? Je Don Giovanni tragédie, nebo komedie? A co přimělo Mozarta a jeho libretistu Da Ponteho, aby zpracovali původní moralistický námět o Donu Juanovi - hříšníkovi, který byl po zásluze potrestán. Kdo je Giovanni, onen potrestaný prostopášník? A kdo jsou jeho ženy? A jak je možné, že proslulý svůdník během tříhodinové opery nesvede ani jedinou? Kdo je Donna Anna, Donna Elvira a Zerlina? A jak vypadá tato opera, stvořená přímo pro jeviště Stavovského tehdy Nosticova divadla, v novém zpracování od norsko-švédského režiséra Alexandera Mørk-Eidema? Skončí v jeho interpretaci Giovanni v pekle? Gustave Flaubert prohlásil, že tři nejlepší věci, které Bůh stvořil, jsou moře, Hamlet a Don Giovanni. A o Donu Giovannim je tato podcastová esej Ondřeje Hučína.

 

 

V podcastu jsou užity hudební ukázky z těchto nahrávek:

 

W. A. Mozart: Don Giovanni, Česká televize (záznam televizní premiéry inscenace Opery Národního divadla z 24. dubna 2021 na ČT Art)

Don Giovanni: Pavol Kubáň, Donna Anna: Jana Sibera, Donna Elvira: Alžběta Poláčková, Zerlina: Lenka Máčiková, Leporello: Miloš Horák, Komtur: Zdeněk Plech, Don Ottavio: Richard Samek, Masetto: Lukáš Bařák

Dirigent: Karsten Januschke

Sbor a Orchestr Národního divadla

 

W. A. Mozart: Requiem, Deutsche Grammophon

Dirigent: Leonard Bernstein

Chor&Symphonie-Orchester des Bayerischen Rundfunks

 

W. A. Mozart: Così fan tutte, Teldec Classics International

Dirigent: Nikolaus Harnoncourt

Royal Concertgebouw Orchestra


Podcast K JÁDRU VĚCI. Pokud jste inscenaci viděli a chcete se dozvědět víc. I pokud se do divadla teprve chystáte. Nebo jen tak. Ale pozor: PODCAST MŮŽE PROZRAZOVAT DĚJ.

K jádru věci: HUMAN LOCOMOTION

Má kůň ve cvalu všechny čtyři nohy nad zemí? Je 19.století a fotograf Eadweard Muybridge se vsadí, že najde způsob, jak pohyb zvířete zachytit. A svým vynálezem položí základ filmu. Slavná série fotografií Animal locomotion zachycuje zvíře v pohybu. Funguje prý jako dnešní gify, říká scénograf Jakub Kopecký. Režijní tandem SKUTR vypráví životní příběh Eadwearda Muybridge, proto název Human Locomotion. Příběh o posedlosti a vášni, na jehož konci je vynález, který změní dějiny fotografie, a také jeden mrtvý milenec. V inscenaci Laterny magiky ožívají slavné Muybridgeovy fotografie skrze projekce a taneční choreografie. Milostný trojúhelník ztvárňují herci Marek Daniel, Zuzana Stavná a Jukub Gottwald. Podcastem vás provedou tvůrci inscenace SKUTR - Lukáš Trpišovský a Martin Kukučka, ale také scénograf a výtvarník Jakub Kopecký. 

 

Podcast K JÁDRU VĚCI. Pokud jste inscenaci viděli a chcete se dozvědět víc. I pokud se do divadla teprve chystáte. Nebo jen tak. Ale pozor: PODCAST MŮŽE PROZRAZOVAT DĚJ.

Speciál: Cesta za svobodou (běloruské dramatičky)

Činohra Národního divadla se rozhodla pomoct běloruským umělcům a umělkyním. Vyhlásila open call a přijala na 6-ti týdenní rezidenci dvě umělkyně a dramatičky: Alenu Ivaňušenku a Aksanu Hajko. Jaká je situace v evropské zemi, která velmi připomíná totalitu? Jak dění prožívají doma? A jaké je běloruské divadlo? Speciálem podcastu provází dramaturgyně Marta Ljubková a protože obě dramatičky hovoří rusky, překlad čtou dvě herečky Národního divadla: Alenu Ivaňušenku přemlouvá Jindřiška Dudziaková a Aksanu Hajko Alena Štréblová.

K jádru věci: SPÍCÍ KRASAVICE

Zakletá princezna se v den svých narozenin píchne do prstu a usne. Spolu s celým královstvím spí dlouhých sto let, než je vysvobozena polibkem z pravé lásky. Ano, Spící krasavice je balet na motivy pohádky, kterou od bratří Grimmů známe jako Šípkovou Růženku. Národní divadlo uvedlo tento výpravný balet s hudbou Petra Iljiče Čajkovského v choreografii věhlasné primabaleríny Márcii Haydée v české premiéře online. Před živými diváky se princezna Aurora probudí z dlouhého spánku 16. září 2021 na jevišti Státní opery - a spolu s ní snad i symbolicky živá kultura. Márcia Haydée vypráví o nesmrtelném souboji dobra a zla v každém z nás, o všudypřítomné dualitě. Kdo je zlá víla Carabosse a proč je tančena mužem? Podcastem vás provede PR Baletu Kateřina Hanáčková a prozradí vám například, kde v klasickém baletu najdete kroky inspirované objevem elektřiny. O tom, jak se pracuje s baletní legendou, vypráví dvě představitelky Aurory - první sólistka Nikola Márová a sólistka Irina Burduja. Vyprávění doprovází na klavír korepetitor Baletu a dirigent Sergej Poluektov. 

Podcast K JÁDRU VĚCI. Pokud jste inscenaci viděli a chcete se dozvědět víc. I pokud se do divadla teprve chystáte. Nebo jen tak. Ale pozor: PODCAST MŮŽE PROZRAZOVAT DĚJ.

V hlavní roli: IVA JANŽUROVÁ

Ivu Janžurovou můžeme bez rozpaků označit za nejznámější českou herečku. Má fanoušky mezi divadelními, filmovými i televizními diváky. Respektují ji kritici i kolegové napříč generacemi. Je slavná i svým výrokem, že slaví čtyřikrát dvacáté narozeniny, a to zrovna v těchto dnech. V souboru Národního divadla je Iva Janžurová od roku 1987, nastudovala zde přes třicet většinou hlavních nebo zcela zásadních rolí. Poprosili jsme ji, aby si do našeho podcastu zvolila čtyři role, o kterých si s námi bude povídat: a zde je její výběr. Zásadním milníkem v její kariéře byla role Winnie v Beckettových Šťastných dnech. Pokračovat budeme rolí Šošany ve hře Mikve izraelské dramatičky Hadar Galron a Raisou Gurymžskou z Ostrovského dramatu Les. Poslední bude role britské královny Alžběty v Audienci u královny od Petera Morgana, kterou můžete na jevišti Stavovského divadla stále vidět. Podcastem o věčně mladé Ivě Janžurové vás provede Taťjana Medvecká, herečka Činohry Národního divadla. Scénář dílu napsala Marta Ljubková, šéfdramaturgyně Činohry ND. V podcastu V hlavní roli: IVA JANŽUROVÁ jste slyšeli ukázky z inscenací: Šťastné dny, Mikve, Les a Audience u královny. Hudba užitá v podcastu je rovněž hudbou z inscenací. U inscenace Šťastné dny hraje ukázka z opery Franze Lehára Die lustige Witwe (Veselá vdova), v podání Bojidary Kouzmanové - Vladar. 

Speciál: Musica non grata – Nežádoucí hudba

Třicátá léta minulého století. Svět prochází dobou převratných změn a nad Evropou se stahují mračna. V Německu se dostává k moci Hitler a s ním přichází nacistická estetika. Před Berlínskou státní operou hoří na hranici „nežádoucí“ knihy, pořádají se výstavy „Zvrhlého umění“ a „Zvrhlé hudby“. Režimem jsou perzekuováni všichni, kteří nesplňují měřítka nacistického režimu. Řada hudebních skladatelů se tak dostává do kategorie „nežádoucích“ pro svůj židovský původ. Po vydání Norimberských zákonů zbývá již jen krůček k plynovým komorám. A hudba těchto nežádoucích skladatelů? Ta měla být navždy zapomenuta. Musica non grata neboli Nežádoucí hudba je čtyřletý projekt Opery Národního divadla, který připomíná tvorbu skladatelů pronásledovaných nacistickým režimem. A o tomto projektu a také o tom, co to byla „nežádoucí“ hudba, bude hovořit se svými hosty Denisa Rausch, PR Opery Národního divadla. 

 

Projekt Musica non grata vzniká za finanční podpory Velvyslanectví Spolkové republiky Německo v Praze. 

Ve Speciálu podcastu jste slyšeli tyto hudební ukázky:

Část závěrečného sboru z Wagnerovy opery Mistři pěvci norimberští v podání Saského státního orchestru Drážďany, Sboru Státní opery v Drážďanech a Sboru lipského rozhlasu s dirigentem Herbertem von Karajanem na nahrávce vydavatelství EMI Classics.

Části ze Stravinského Svěcení jara v podání Londýnského filharmonického orchestru s dirigentem Leonardem Bernsteinem na nahrávce vydavatelství Sony Classical.

Části z Mahlerovy Symfonie č. 1 v podání České filharmonie s dirigentem Václavem Neumannem na nahrávce vydavatelství Supraphon.

Část ze suity Krásovy opery Brundibár v podání Orchestru Státní opery s dirigentkou Janou Cecilií Mimrovou.

Část Krásovy Symfonie pro malý orchestr a alt v podání Orchestru Státní opery s dirigentem Karlem-Heinzem Steffensem.

Část Haasovy Předehry pro rozhlas, op. 11, pro malý orchestr, mužský kvartet a recitaci v podání sólisty Jiřího Hájka a Orchestru Státní opery s dirigentem Karlem-Heinzem Steffensem.

Část hudebního čísla „Leb wohl, mein Schatz“ z Křenkovy opery Jonny vyhrává v podání sólistů Vandy Šípové a Jiřího Rajniše, Orchestru Státní opery s dirigentem Stefanem Lano na live nahrávkách režisérky Blaženy Hončarivové.

Část závěrečného sboru z Křenkovy opery Jonny vyhrává v podání Sboru a Orchestru Státní opery s dirigentem Stefanem Lano na live nahrávkách režisérky Blaženy Hončarivové.

Část hudební ukázky z filmu The Jazz Singer.

 

Projekt Musica non grata vzniká za finanční podpory Velvyslanectví Spolkové republiky Německo v Praze. 

Ve Speciálu podcastu jste slyšeli tyto hudební ukázky:

 

Část závěrečného sboru z Wagnerovy opery Mistři pěvci norimberští v podání Saského státního orchestru Drážďany, Sboru Státní opery v Drážďanech a Sboru lipského rozhlasu s dirigentem Herbertem von Karajanem na nahrávce vydavatelství EMI Classics.

 

Části ze Stravinského Svěcení jara v podání Londýnského filharmonického orchestru s dirigentem Leonardem Bernsteinem na nahrávce vydavatelství Sony Classical.

 

Části z Mahlerovy Symfonie č. 1 v podání České filharmonie s dirigentem Václavem Neumannem na nahrávce vydavatelství Supraphon.

Část ze suity Krásovy opery Brundibár v podání Orchestru Státní opery s dirigentkou Janou Cecilií Mimrovou.

Část Krásovy Symfonie pro malý orchestr a alt v podání Orchestru Státní opery s dirigentem Karlem-Heinzem Steffensem.

Část Haasovy Předehry pro rozhlas, op. 11, pro malý orchestr, mužský kvartet a recitaci v podání sólisty Jiřího Hájka a Orchestru Státní opery s dirigentem Karlem-Heinzem Steffensem.

Část hudebního čísla „Leb wohl, mein Schatz“ z Křenkovy opery Jonny vyhrává v podání sólistů Vandy Šípové a Jiřího Rajniše, Orchestru Státní opery s dirigentem Stefanem Lano na live nahrávkách režisérky Blaženy Hončarivové.

Část závěrečného sboru z Křenkovy opery Jonny vyhrává v podání Sboru a Orchestru Státní opery s dirigentem Stefanem Lano na live nahrávkách režisérky Blaženy Hončarivové.

Část hudební ukázky z filmu The Jazz Singer.

K jádru věci: NETRPĚLIVOST SRDCE

Všechno začalo nevinnou otázkou, a pak už to nešlo zastavit. Společenský horor o Antonovi, poručíkovi do hulánů, který sám sebe lapí do pasti své neschopnosti říkat ne. A cesta do pekel je často dlážděna dobrými úmysly. V podcastu o inscenaci Netrpělivost srdce vypráví o soucitu 3 muži: režisér Daniel Špinar, dramaturg Jan Tošovský a představitel hlavní role Antona Radúz Mácha. Proč je román Stefana Zweiga pro Daniela Špinara zásadní? A je to jeho nejstylizovanější inscenace? Proč chodí Anton do cukrárny? Může se soucit proměnit ve zbabělost? Kdy je srdce netrpělivé? Podcastem vás provede dramaturg inscenace Jan Tošovský. 

 

Podcast K JÁDRU VĚCI. Pokud jste inscenaci viděli a chcete se dozvědět víc. I pokud se do divadla teprve chystáte. Nebo jen tak. Ale pozor: PODCAST MŮŽE PROZRAZOVAT DĚJ.